text
Hladovka u Národního muzea začala 18. ledna 1969. Účastnilo se jí celkem okolo 15 mladých lidí (Foto: Dagmar Hochová)
Účastník hladovky pod rampou Národního muzea, leden 1969 (Zdroj: Národní muzeum)
V čele pražského průvodu 20. ledna 1969 nesli studenti černé vlajky, Palachův portrét a standartu s českým lvem (Foto: Jiří Všetečka)
Shromáždění před Filozofickou fakultou UK, 20. leden 1969 (Zdroj: ABS)
Náměstí Krasnoarmějců před Filozofickou fakultou UK bylo 20. ledna 1969 spontánně přejmenováno na náměstí Jana Palacha (Zdroj: ABS)
Již o pár dní později bylo náměstí označeno smaltovanými cedulemi. Ty však byly zanedlouho odstraněny (Foto: Miloň Novotný)
Čestná stráž před kašnou Národního muzea (Foto: Dagmar Hochová)
Titulní strana deníku Svobodné slovo, 21. leden 1969 (Zdroj: ABS)
Písničkář Bohdan Mikolášek složil v reakci na průvod 20. ledna 1969 píseň Ticho. Ve stejnojmenném filmu ji později využil režisér Milan Peer (Zdroj: Libri Prohibiti)
Báseň Petra Kopty, kterou v lednu 1969 věnoval Janu Palachovi (Zdroj: Archiv Petra Blažka)
Anketa časopisu Universita Karlova, 24. leden 1969 (Zdroj: Archiv Petra Blažka)

Reakce společnosti

„Ticho a lidé proudí ulicí“

Z textu písně Bohdana Mikoláška Ticho, leden 1969

Již večer 16. ledna 1969 vysílal rozhlas zprávu o sebeupálení studenta filosofické fakulty J. P. V dalších dnech pak následovaly stovky zpráv, reportáží a komentářů k Palachovu činu jak v domácích, tak zahraničních médiích. Veřejnost byla jeho radikálním protestem šokována a otřesena.

Jednou z prvních akcí na podporu Palachových požadavků byla hladovka, kterou 18. ledna 1969 zahájila skupina mladých lidí pod rampou Národního muzea. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena.

Dne 20. ledna 1969, den po smrti Jana Palacha, prošel Prahou pietní průvod, kterého se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Akce organizovaná Svazem vysokoškolského studentstva Čech a Moravy začala na Václavském náměstí a skončila před budovou Filozofické fakulty UK. Z jejího ochozu promluvilo několik řečníků.

Podobné tryzny se uskutečnily také v mnoha dalších městech Československa. Podobně jako v srpnu 1968 se hlavním shromaždištěm veřejnosti stalo pražské Václavské náměstí. Před sochou svatého Václava, která byla vyzdobena řadou letáků, Palachových portrétů a svíček, stála čestná stráž s vlajkou. Na kašně před Národním muzeem byla zase vystavena posmrtná maska Jana Palacha, kterou studentům věnoval sochař Olbram Zoubek.

Již v lednu 1969 reagovali na Palachův čin také básníci. V básních, které vycházely v novinách a časopisech, působivě zachytili tehdejší atmosféru.