Reakce společnosti

„Ticho a lidé proudí ulicí“

Z textu písně Bohdana Mikoláška Ticho, leden 1969

Již večer 16. ledna 1969 vysílal rozhlas zprávu o sebeupálení studenta filosofické fakulty J. P. V dalších dnech pak následovaly stovky zpráv, reportáží a komentářů k Palachovu činu jak v domácích, tak zahraničních médiích. Veřejnost byla jeho radikálním protestem šokována a otřesena.

Jednou z prvních akcí na podporu Palachových požadavků byla hladovka, kterou 18. ledna 1969 zahájila skupina mladých lidí pod rampou Národního muzea. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena.

Dne 20. ledna 1969, den po smrti Jana Palacha, prošel Prahou pietní průvod, kterého se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Akce organizovaná Svazem vysokoškolského studentstva Čech a Moravy začala na Václavském náměstí a skončila před budovou Filozofické fakulty UK. Z jejího ochozu promluvilo několik řečníků.

Podobné tryzny se uskutečnily také v mnoha dalších městech Československa. Podobně jako v srpnu 1968 se hlavním shromaždištěm veřejnosti stalo pražské Václavské náměstí. Před sochou svatého Václava, která byla vyzdobena řadou letáků, Palachových portrétů a svíček, stála čestná stráž s vlajkou. Na kašně před Národním muzeem byla zase vystavena posmrtná maska Jana Palacha, kterou studentům věnoval sochař Olbram Zoubek.

Již v lednu 1969 reagovali na Palachův čin také básníci. V básních, které vycházely v novinách a časopisech, působivě zachytili tehdejší atmosféru.