Ohlasy na Slovensku

„Ve dnech 22. a 23. ledna 1969 pokračoval pietní akt před Universitou Komenského v Bratislavě. Studenti zde drží čestnou stráž. Na stěnách budovy se stále nachází nové plakáty, prohlášení a podobně. Obsahují nedůvěru k nynější politické representaci, neboť prý dělá kabinetní politiku, požadují zavedení řádného toku informací, vypsání parlamentních voleb a uveřejnění termínu zahájení XIV. sjezdu KSČ.“

zprávy Ministerstva vnitra ČSR o ohlasech činu Jana Palacha, 25. leden 1969

Čin Jana Palacha vyvolal na Slovensku největší reakci mezi vysokoškoláky. Před hlavní budovou Univerzity Komenského v Bratislavě se uskutečnila několikadenní pietní akce, studenti zde drželi čestnou stráž a pořádali podpisovou kampaň za splnění Palachových požadavků. Několik studentů drželo hladovku. Napjatou atmosféru v Bratislavě zachytil režisér Dušan Trančík v dokumentárním filmu Tryzna. Také v dalších slovenských městech vysokoškoláci vystupovali obdobným způsobem.

Naopak velmi odmítavý postoj k Palachově činu zaujalo vedení Komunistické strany Slovenska. Poněkud mírnější (ale také jednoznačně vyznívající) usnesení přijala 20. ledna 1969 vláda Slovenské socialistické republiky – podle ní „tento pohyb inšpirujú extremne politické síly, ktoré zneužívajú citenie mládeže“. Státní i stranické orgány na Slovensku se snažily udržet pietní akce na akademické půdě, a proto nepovolily takřka žádné veřejné průvody, manifestace a zádušní mše.

Ze Slovenska přišla paní Libuši Palachové řada kondolencí nejen od různých organizací, ale také od jednotlivců. Přicházely rovněž finanční dary na výstavbu pomníku Janu Palachovi. V den jeho pohřbu slovenští divadelníci, stejně jako jejich čeští kolegové, odložili nebo zrušili všechna představení. Na pohřeb do Prahy přijela řada lidí ze Slovenska –  autobus vypravili například studenti ze Zvolena. V Bratislavě se přes zákaz veřejných akcí uskutečnilo 25. ledna 1969 pietní shromáždění, kterého se zúčastnilo okolo čtyř tisíc občanů.

Na vyšetřování činu Jana Palacha spolupracovaly také bezpečnostní složky na Slovensku. Prověřovaly například minulost slovenské studentky Evy Bednárikové, kterou si popálený Jan Palach nechal přivést do nemocnice. V archivech se také dochovaly dokumenty ke třem pokusům o sebeupálení na slovenském území, které se odehrály ve druhé polovině ledna 1969. Ve všech případech ovšem mladí muži trpěli psychickými problémy a jeden z nich měl za sebou kriminální minulost – z těchto důvodů jejich činy nevyvolaly takřka žádnou reakci. Jen velmi málo informací je doposud známo o sebeupálení Michala Leučíka 11. dubna 1969 v Košicích.