text
Posmrtné masky Jana Palacha vytvořili sochaři Olbram Zoubek a Antonín Chromek (vpravo). Po zásahu tajné policie musely odlitky zmizet z veřejných míst (Zdroj: Národní muzeum, ABS)
Posmrtné masky Jana Palacha vytvořili sochaři Olbram Zoubek a Antonín Chromek (vpravo). Po zásahu tajné policie musely odlitky zmizet z veřejných míst (Zdroj: Národní muzeum, ABS)
Hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, 1969 (Zdroj: ABS)
Ještě v dubnu 1969 chtěli obyvatelé Všetat vybudovat Janu Palachovi pomník. Jejich snahu později vyšetřovala Státní bezpečnost (Zdroj: ABS)
Příslušníci Veřejné bezpečnosti několik let kontrolovali hrob Jana Palacha (Zdroj: ABS)
Důvěrník Státní bezpečnosti „Dalibor“ odevzdal v září 1970 tajné policii dopis, který zachytil na kolejích Na Větrníku. Autoři dopisu vyzývali studenty, aby se postarali o úpravu hrobu Jana Palacha (Zdroj: ABS)
Důvěrník Státní bezpečnosti „Dalibor“ odevzdal v září 1970 tajné policii dopis, který zachytil na kolejích Na Větrníku. Autoři dopisu vyzývali studenty, aby se postarali o úpravu hrobu Jana Palacha (Zdroj: ABS)
Bronzovou náhrobní desku vytvořil sochař Olbram Zoubek. Snímek pořídila tajná policie, která v roce 1970 nechala desku roztavit (Zdroj: ABS)
Článek o obnovení hrobu Jana Palacha vyšel v Občanském deníku 26. října 1990 (Zdroj: Archiv Petra Blažka)

Akce „Hrob“

„.Upozorňuji na nepříznivou situaci, která se soustavně při příležitosti různých výročí vyvíjí kolem hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech. Toto místo se stále stává dostaveníčkem protisocialistických a nepřátelských elementů, včetně provokativních návštěv vízových cizinců. Tak tomu bylo i letos v době 5. výročí internacionální pomoci spřátelených armád proti kontrarevoluci. Na tomto místě se různým způsobem demonstruje boj proti současnému zřízení. Téměř denně dochází z řad cizinců i našich občanů k jednání, které je nutno ve smyslu našich zákonů řešit.

Z návrhu zástupce náčelníka Správy StB Praha mjr. Karla Kupce

na přemístění hrobu Jana Palacha, 6. září 1973

Palachova památka byla již několik měsíců po jeho smrti vymazávána z kolektivní paměti. Zatímco Libuše Palachová dostala 19. ledna 1969 telegram s kondolencí Ludvíka Svobody, Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského a Oldřicha Černíka, při prvním výročí v lednu 1970 již nebylo jméno jejího syna v Československu veřejně připomínáno. Několik pokusů postavit Palachův pomník skončilo bez úspěchu a jejich iniciátoři se nakonec stali předmětem zájmu tajné policie.

V rámci akce Státní bezpečnosti s krycím názvem „Hrob“ bylo dokonce i zlikvidováno místo posledního Palachova odpočinku na Olšanských hřbitovech, které původně navštěvovalo velké množství lidí. Přinášeli na hrob květiny, zapalovali zde svíčky a nechávali na papírkách napsané vzkazy. Návštěvy hrobu neustaly ani poté, kdy byla v červenci 1970 odstraněna bronzová náhrobní deska od sochaře Olbrama Zoubka, která byla několik měsíců  nato roztavena. Mezi přicházejícími byla také řada zahraničních turistů a diplomatů.

>>>

V říjnu 1973 po dlouhodobém vydírání tajnou policií souhlasili nakonec Libuše Palachová a Jiří Palach s exhumací a následným zpopelněním pozůstatků Jana Palacha. Pod dohledem příslušníků tajné policie vykopali zaměstnanci hřbitovní správy Olšanských hřbitovů nad ránem 22. října 1973 Palachovy ostatky, které poté nechali zpopelnit ve strašnickém krematoriu. Na místě Palachova hrobu se objevil nový náhrobek se jménem Marie Jedličková. Urnu s popelem převzala Libuše Palachová. Teprve na konci března 1974 ji mohla uložit na hřbitově ve Všetatech.

Obnovit hrob Jana Palacha na Olšanech bylo možné až po pádu komunistického režimu. Dne 25. října 1990 byla urna s Palachovým popelem slavnostně převezena ze Všetat do Prahy.

>>>