Chronologie

V tomto přehledu jsou uvedeny hlavní události v životě Jana Palacha. Doplněny jsou daty, jež se vztahují k jeho odkazu.

11. srpna 1948 – Jan Palach se narodil v pražském sanatoriu v Londýnské ulici
1. září 1954 – začal navštěvovat základní školu ve Všetatech
3. leden 1962 – v brandýské nemocnici umírá jeho otec Josef Palach
1. září 1963 – začal studovat v Mělníku Střední všeobecně vzdělávací školu
červen 1966 – skládá maturitní zkoušku a zapisuje se ke studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE)
26. červen 1967 – odjel na několikatýdenní pracovní zájezd do Sovětského svazu
březen 1968 – na VŠE spoluzakládal Akademickou radu studentů (ARS)
30. červen 1968 – odjel jako vedoucí na několikatýdenní pracovní zájezd do leningradské oblasti
17. srpen 1968 – přijel z pracovního zájezdu do Sovětského svazu
21. srpen 1968 – v první den okupace odjel ze Všetat do Prahy, kde se zúčastnil pouličních demonstrací
1. říjen 1968 – poprvé vyjel na Západ, ve Francii pomáhal při sběru hroznů
19. říjen 1968 – přijel z brigády ve Francii
říjen 1968 – zahájil studium na Filozofické fakultě UK v Praze (FF UK)
28. říjen 1968 – navštívil v Lánech hrob prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
7. listopad 1968 – zúčastnil se v centru Prahy pouliční demonstrace proti okupaci Československa
18.–21. listopad 1968 – zúčastnil se okupační stávky na FF UK
6. prosinec 1968 – složil svou poslední zkoušku na vysoké škole
24. prosinec 1968 – zúčastnil se půlnoční mše v římskokatolickém kostele sv. Petra a Pavla ve Všetatech
25. prosinec 1968 – zúčastnil se bohoslužby v českobratrském evangelickém kostele v Libiši

6. leden 1969 – studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi písemně navrhl obsadit hlavní budovu Československého rozhlasu a vysílat výzvu k zahájení generální stávky
15. ledna 1969 – zúčastnil se pohřbu svého strýce Ferdinanda Kostomlatského v Libiši
16. leden 1969, 6.00 hod. – odjel vlakem ze Všetat do Prahy
16. leden 1969, okolo 8.00 hod. – přijel na spořilovské koleje, kde poté napsal koncept a čtyři varianty posledního dopisu, který podepsal jako „Pochodeň č. 1“
16. leden 1969, okolo 11.00 hod. – odešel z koleje, nakoupil známky a pohlednici, kterou odeslal spolu se třemi variantami posledního dopisu
16. leden 1969, mezi 11.00–12.30 hod. – v ulici Na Poříčí č. 22 zakoupil dvě umělohmotné nádoby, do nichž si později v Opletalově ulici č. 9 nechal načepovat benzín a odešel na Václavské náměstí
16. leden 1969, okolo 14.25 hod. – přišel ke kašně pod rampou Národního muzea, polil se benzínem a zapálil
16. leden 1969, okolo 14.45 hod. ─ sanitkou ministerstva vnitra byl odvezen na Kliniku plastické chirurgie v Legerově ulici
17. leden 1969, mezi 10.30–11.00 hod. ─ Jana Palacha navštívili v nemocnici jeho bratr a matka
17. leden 1969, dopoledne – psychiatrička MUDr. Zdenka Kmuníčková nahrála na magnetofon rozhovor s Janem Palachem
19. leden 1969 – Jana Palacha navštívili v nemocnici jeho známá Eva Bednáriková a vysokoškolský aktivista Lubomír Holeček, kteří později tlumočili jeho údajný poslední vzkaz
19. leden 1969, 15.30 hod. – Jan Palach zemřel v nemocnici v Legerově ulici
20. leden 1969 – veřejná tryzna za Jana Palacha

23. leden 1969 – první tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv a předseda Rady ministrů SSSR Alexej Kosygin zaslali svým československým protějškům dopis, v němž vyjádřili své znepokojení nad situací v Československu a Jana Palacha označili za „oběť provokatérů“
25. leden 1969 – pohřeb Jana Palacha
22. říjen 1973 – pod dohledem příslušníků Státní bezpečnosti byly na Olšanském hřbitově exhumovány ostatky Jana Palacha, které byly následně zpopelněny ve Strašnickém krematoriu
březen 1974 – urna s popelem Jana Palacha byla uložena v rodinném hrobě ve Všetatech
15.–20. leden 1989 – protirežimní demonstrace a národní pouť do Všetat („Palachův týden“)
25. říjen 1990 – urna s popelem Jana Palacha byla slavnostně převezena ze Všetat a uložena na Olšanském hřbitově
28. říjen 1991 – československý prezident Václav Havel propůjčil Janu Palachovi in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva