• úvod
• Thich Quang Duc
• Norman Morrison
• Ryszard Siwiec
• Vasyl Makuch
• Sándor Bauer
• Josef Hlavatý
• Jan Zajíc
• Evžen Plocek
• Elijahu Rips
• Romas Kalanta
• Oskar Brüsewitz
• Musa Mamut
• Mohamed Bouazizi
• Rigzin Phüncchog

Rigzin Phüncchog

† 17. březen 2011, Ngaba

„Důvodem toho, že se Tibeťané v 21. století upalují, je, aby dali světu vědět o svém utrpení. Lidé celého světa! Pokud cítíte zájem a soucit, prosím, věnujte pozornost neutěšené situaci nebohých Tibeťanů.“

Džampäla Ješe (16. březen 2012)

Dne 16. března 2011 se na protest proti čínské okupaci Tibetu zapálil dvacetiletý buddhistický mnich Rigzin Phüncchog v klášteře Kirti. Svým činem zahájil nejdelší vlnu sebeupalování z politických důvodů v dějinách.

Velký počet případů self-immolation se objevil v souvislosti s Tibetem, který je již od padesátých let 20. století okupován Čínou. V březnu 2008 čínské bezpečnostní jednotky brutálně potlačily masové pouliční protesty proti náboženskému a kulturnímu útlaku, kterých se účastnili především mladí Tibeťané. Zastřeleno tehdy bylo minimálně třináct osob. Při příležitosti třetího výročí těchto tragických událostí se 16. března 2011 zapálil na protest proti čínské okupaci Tibetu dvacetiletý mnich Rigzin Phüncchog z velkého kláštera Kirti, jež se nachází v provincii S´-čchuan. Svůj čin mladík uskutečnil při příležitosti pouliční demonstrace buddhistů ve městě Ngaba, které se nachází nedaleko kláštera. Podle svědků měl před zapálením vykřikovat hesla žádající návrat dalajlámy do Tibetu. Popálený mladík byl odvezen nejdříve do kláštera a odtud do nemocnice, kde následující den zemřel. Stejně jako u mnohých dalších kauz sebeupálení jeho krajanů chybějí i v tomto případě podrobné informace.

Reakce čínských úřadů na Phüncchogovo sebeupálení byla razantní, armáda obsadila celou oblast, vyklidila klášter a mnichy deportovala na neznámé místo. Policie následně zatkla několik osob z Kirti, které byly poté odsouzeny k dlouholetým trestům za jejich údajný podíl na Phüncchogově smrti. Čínské úřady je v tisku také nepravdivě obvinily z toho, že měly popáleného mladíka unést z nemocnice a schovávat ho v klášteře, kde měl údajně zemřít. Výsledkem represivních zásahů byla další radikalizace tibetských protestů, v jejichž rámci se odehrála patrně nejdelší vlna sebeupalování z politických důvodů v dějinách. Od počátku března 2011 do konce listopadu 2012 se podle údajů tibetského exilu k tomuto šokujícímu kroku odhodlalo devadesát dalších osob, z toho 78 mužů a 12 žen (většinou buddhistických mnichů a mnišek). Někteří protestovali společně, například 7. listopadu 2012 se v předvečer zahájení sjezdu Komunistické strany Číny najednou zapálili tři mladíci v provincii S´-čchuan, tedy ve stejné oblasti jako Rigzin Phüncchog.

Případy sebeupalování se zpočátku objevovaly mimo samotný Tibet. Dne 27. května 2012 se situace změnila, když se dva buddhističtí mniši zapálili přímo v centru okupovaného Tibetu, u kláštera Džókhang ve Lhase.

Zvláště medializovaný případ sebeupálení Tibeťanů se odehrál za hranicemi Číny. Dne 16. března 2012, tedy přesně rok po Phüncchogově protestu, se v indickém Dillí zapálil sedmadvacetiletý Tibeťan Džampäl Ješe. Svůj čin uskutečnil na demonstraci svých krajanů v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Indii. Čínské vedení následně obvinilo z podněcování vlny sebeupalování Tibeťanů dalajlámu, který ovšem jakoukoliv aktivní roli v těchto případech odmítl. Tibetský duchovní vůdce, který má své exilové sídlo v Indii, ve svém projevu sice ocenil odvahu svých krajanů, kteří se tímto způsobem obětovali, ale zároveň zdůraznil, že nikoho k tomuto kroku nevyzval, neboť kromě jiného vedou tyto činy k dalšímu prohlubování útisku.

Literatura: >>>