• úvod
• Thich Quang Duc
• Norman Morrison
• Ryszard Siwiec
• Vasyl Makuch
• Sándor Bauer
• Josef Hlavatý
• Jan Zajíc
• Evžen Plocek
• Elijahu Rips
• Romas Kalanta
• Oskar Brüsewitz
• Musa Mamut
• Mohamed Bouazizi
• Rigzin Phüncchog

Mohamed Bouazizi

* 24. březen 1984, Sidi Bouzid

† 4. leden 2011, Ben Arous

Dne 17. prosince 2010 se upálil v tuniském městě Sidi Bouzid šestadvacetiletý pouliční obchodník Mohamed Bouazizi na protest proti zlovůli místních úředníků. Jeho čin vyvolal masové pouliční demonstrace, na jejichž konci byla změna politického systému.

Většina případů sebeupálení neměla významnější dopad, přesto několik z nich sehrálo zásadní roli a významně ovlivnilo politickou situaci v zemi, kde se odehrály. Patří mezi ně případ tuniského obchodníka Mohameda Bouaziziho, který se zapálil na protest proti šikanování ze strany místních úředníků. Jeho případ není zcela jasný a některá svědectví o jeho okolnostech se významně odlišují.

Mohamed Bouazizi se narodil ve městě Sidi Bouzid, které se nachází přibližně 250 kilometrů od hlavního města Tunisu, v rodině stavebního dělníka. Otec zemřel, když měl malý chlapec tři roky, matka se později provdala za bratra svého zemřelého manžela. Mohammed měl šest sourozenců. Ačkoliv se v některých reportážích hovořilo o tom, že měl vysokoškolské vzdělání, navštěvoval pouze venkovskou školu ve městečku Sidi Salah. Jeho rodina byl velmi chudá, chlapec proto začal brzy pracovat. V posledních letech se živil především jako pouliční prodejce zeleniny. Místní policisté mu opakovaně zabavili jeho přenosný stánek, protože neměl povolení k prodeji.

Podle svědectví členů rodiny odešel Mohamed Bouazizi 17. prosince 2011 v ranních hodinách na své obvyklé prodejní místo. Okolo 10.30 hod. přišla policistka Faida Hamdi a zabavila mu elektronické váhy. Současně mu údajně měla dát facku, plivnout na něho a pronést urážlivý výrok o zemřelém otci (policistka sama ovšem později takové jednání popřela a byla po několika měsících vazby propuštěna). Bouazizi si šel okamžitě stěžovat do úřadu guvernéra, kde byl však odmítnut. Na nedaleké čerpací stanici si poté koupil benzín a vrátil se okolo 11.30 hod. zpět. Podle svědků měl vykřiknout větu „Jak se mám uživit?“, poté se polil a zapálil. Po uhašení byl odvezen těžce popálený (na více než 90 % povrchu těla) nejdříve do nemocnice v Sidi Bouzid, poté na kliniku do města Sfax a nakonec na centrum léčby popálenin ve městě Ben Arous.

Zoufalý čin mladíka vyvolal zejména v hlavním městě masové pouliční protesty,. Jejich účastníci požadovali odstoupení prezidenta bin Aliho. Režim se potýkal s dlouhodobými ekonomickými a sociálními problémy, v jejichž důsledku stoupala nezaměstnanost, především mezi mládeží. Autoritářský vůdce se snažil situaci zachránit. 28. prosince 2010 dokonce navštívil popáleného mladíka v nemocnici, 4. ledna 2011 Mohamed Bouazizi zemřel. Posledního rozloučení se zúčastnilo několik tisíc osob. O deset dnů později bin Ali po třiadvaceti letech své vlády odstoupil a s rodinou uprchl do Saudské Arábie.

Mohamed Bouazizi se stal se oslavovaným symbolem „arabského jara“. Jeho následovníci se následně objevili nejen v Tunisku (za půl roku údajně 107 pokusů o sebeupálení) ale i v dalších arabských zemích, kde rovněž vypukly masové protesty. V islámském světě vyvolaly jejich činy bouřlivou diskusi, neboť řada učenců z náboženských důvodů jejich sebeupálení kritizovala. V roce 2011 byla tuniskému mladíkovi Evropským parlamentem posmrtně udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení. Oceněn byl společně s dalšími čtyřmi osobami spojenými s masovými protesty v arabských zemích.

Literatura: >>>