text
Hřbitov ve Všetatech, 2008 (Foto: Petr Blažek)
První strana plánu opatření v souvislosti s 5. výročím sebeupálení Jana Palacha, který vypracovalo oddělení StB Mělník, 9. leden 1974 (Zdroj: ABS)
Leták s výzvou k celonárodní pouti do Všetat 21. ledna 1989 (Zdroj: Libri prohiti)
Hrob rodiny Palachových, kde byla v letech 1974–1990 uložena také urna s popelem Jana Palacha, 2008 (Foto: Petr Blažek)
Pamětní deska je umístěna vedle hrobu rodiny Palachových. Nápis obsahuje chybu, urna s popelem Jana Palacha zde byla uložena až v roce 1974, 2008 (Foto: Petr Blažek)
Socha „Plamen“ (Zdroj: Archiv Petra Blažka)
Socha „Smutek“ (Zdroj: Archiv Petra Blažka)
Socha „Oběť“ (Zdroj: Archiv Petra Blažka)
Pohled na sochu „Plamen“, vedle je vidět podstavec, kde stávala socha „Smutek“, 2008 (Foto: Petr Blažek)
Detail pomníku Jana Palacha ve Všetatském urnovém háji, 2008 (Foto: Petr Blažek)
Detail pomníku Jana Palacha ve Všetatském urnovém háji, 2008 (Foto: Petr Blažek)
Autorem pomníku Jana Palacha v belgickém Bruselu je také sochař František Janda (Zdroj: Archiv Jiřího Palacha)

Sousoší „Pocta Janu Palachovi“

Všetaty, Nedomická ulice

„Palachová za účelem uložení urny svého syna Jana do rodinného hrobu (v urnovém háji) ve Všetatech nechala na náhrobní desku vyrýt jméno J. Palacha. Než tam uložila urnu, bylo Palachové sděleno hrobníkem, že má z uložení urny strach, aby ji někdo neodcizil.“

Ze zprávy 3. oddělení 5. odboru Správy StB Praha o uložení urny s popelem Jana Palacha ve Všetatech, 10. duben 1974 (ABS) Ze zprávy 3. oddělení 5. odboru Správy StB Praha o uložení urny s popelem Jana Palacha ve Všetatech, 10. duben 1974 (ABS)

Urna s popelem Jana Palacha byla po likvidaci hrobu na Olšanech uložena v letech 1974–1990 v urnovém háji ve Všetatech. Rodinný hrob se v tomto období stal památným místem, kam přicházeli lidé vzdát čest Palachově památce. V lednu 1989 zde měl být na výzvu Charty 77 a dalších opozičních skupin cíl celonárodní pouti, které však bezpečnostní aparát zabránil.

V roce 1992 byla ve všetatském urnovém háji odhalena péčí Společnosti Jana Palacha pamětní deska a o dva roky později také monumentální sousoší „Pocta Janu Palachovi“, jehož autorem je akademický sochař František Janda (1931). Návrh výtvarné kompozice pomníku ve skutečnosti vytvořil již v lednu 1969. Podle původní představy měl být pomník umístěn na místě činu Jana Palacha. Pro projekt získal i podporu vysokoškoláků, kteří společně s ním bez úspěchu žádali tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobodu o podporu. Po roce 1989 chtěl autor pomník umístit v areálu Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové.

>>>

Sochař Janda jednotlivé hliníkové sochy nazval „Plamen“, „Smutek“ a „Oběť“. „Smutek“ symbolicky představoval utrpení matky. Na poslední jmenované soše použil posmrtnou masku, kterou původně odlil sochař Olbram Zoubek. „Plamen“ tvoří plastika vyjadřující filozofickou podstatu Palachova činu. Na podstavci je nápis staročínského filozofa Lao-c´: „Kdo vezme na sebe neštěstí země, ten je nade všemi.“

Z původní trojice soch dnes bohužel zbyla jediná, ostatní byly v letech 2007 a 2011 ukradeny. Sochař František Janda vytvořil také další Palachův pomník, který byl 18. ledna 2001 odhalen v belgickém Bruselu.

>>>