Místo úmrtí
Praha 2, Legerova ulice č. 61
„Dnešního dne ve 21.00 hodin byla podle předchozí dohody navštívena Dr. Zádorožná – ošetřující lékařka Kliniky plastické chirurgie v Praze 2, Legerova ul. č. 63, za účelem informace ve věci Jana Palacha, nar. 1948. V průběhu informace bylo sděleno, že kolem 14.45 hodin byl jmenovaný přivezen na sál ve stavu šoku a byl ošetřen. Přesto mohl souvisle mluvit a tak na dotaz lékařky a sester, co se mu stalo, říkal, že toto provedl sám, že je to protest proti současné politice a že v případě, že jeho oběť nedojde výsledku, přijdou za pět dnů za ním jiní.“
Ze služebního záznamu vyšetřovatele VB mjr. Jaroslava Buchara, 18. leden 1969
Dne 16. ledna 1969 byl Jan Palach asi čtvrt hodiny po svém činu dovezen sanitkou na Kliniku plastické chirurgie v Legerově ulici, která tehdy byla součástí Fakultní nemocnice 10. V této budově strávil těžce popálený student poslední tři dny svého života. Naprostou většinu času Jan Palach ležel v pokoji, který je umístěn v posledním patře budovy a je orientován směrem do dvora.
Oddělení pro léčbu popálenin v Legerově ulici bylo zřízeno v roce 1953 zásluhou prof. Františka Buriana (1881–1965) na místě někdejšího Borůvkova sanatoria. V souvislosti se vznikem Kliniky popáleninové medicíny (dnes součást Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) se oddělení z Legerovy ulice v roce 1983 přestěhovalo do nové budovy. V současnosti je vlastníkem domu Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Za připomenutí stojí skutečnost, že v Legerově ulici zemřel 25. února 1950 farář Josef Toufar z Číhoště po neúspěšné operaci zranění, které mu způsobili příslušníci Státní bezpečnosti.
Legerova ulice spojuje ulici Wilsonovu a Nuselský most. Měří přibližně 1750 metrů. Původně tato komunikace vedla podél městských bran od Nuslí k brodu na Štvanici. V roce 1885 dostala první oficiální název – Táborská. V roce 1919 byla přejmenována po francouzském slavistovi a spisovateli Louisovi Légerovi (1843–1923). V letech 1940–1945 se nazývala Havlíčkova, v letech 1945–1978 opět Legerova a v období 1978–1990 Třída Lidových milicí.