Pomník Jana Palacha

„Říkal jsem si, že musím něco udělat. Napadlo mě, že bych mohl poskytnout službu, kterou umím. Kontaktoval jsem svého kamaráda Vladimíra Matějíčka, který pracoval na popáleninách. Umožnil mi vstup do pitevny soudního lékařství. Formu jsem sňal dvakrát za sebou, abych si byl jistý, že se povede. Pak jsme odešli do ateliéru, kde jsem z jedné formy udělal pozitiv, umístil ho na černou destičku a odnesl k Národnímu muzeu, kde studenti drželi hladovku za Jana Palacha. Setkal jsem se tam nejspíš i s Janem Zajícem, který byl mezi těmi mladými lidmi, ale nevěděl jsem, že to je on.“

Olbram Zoubek

Na konci ledna 1969 dala rodina zesnulého Jana Palacha souhlas s vytvořením jeho busty, která měla být umístěna v prostorách Filozofické fakulty UK. Jejím hlavním autorem měl být akademický výtvarník Antonín Chromek. K vytvoření pomníku měla posloužit posmrtná maska, kterou 23. ledna 1969 sejmul společně s Josefem Vaculíkem. Politické poměry však realizaci tohoto pomníku neumožnily.

Již 19. ledna 1969 sejmul posmrtnou masku zesnulému studentovi také Olbram Zoubek. Bezprostředně poté ji odnesl k Národnímu muzeu, kde byla vystavena poblíž místa Palachova činu. Masku následně přenesl Tomáš Halík na zádušní mši do kostela sv. Tomáše na Malé Straně. Krátce byla rovněž umístěna na průčelí schodiště v hlavní budově Filosofické fakulty UK v Praze.

V roce 1990 ze sádrového odlitku vytvořil Olbram Zoubek kovovou kopii, která se stala základem pro Palachův pomník. Umístěn je na budově Filosofické fakulty, která stojí na náměstí Jana Palacha. Každoročně se zde 16. ledna konají pietní setkání, která organizuje Studentská rada.