exil

Z latinského slova exsilium, exilium – vyhnanství. Označení pro opuštění vlasti z politických nebo náboženských důvodů. Někdy bývá používán také pojem emigrace, který ovšem bývá zahrnuje spíše odchody podniknuté výhradně z ekonomických důvodů. V období existence Československa došlo ke třem velkým exilovým vlnám. První nastala po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938, druhá po převzetí moci KSČ v únoru 1948 a třetí po okupaci vojsky pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Celkem odešlo z Československa během období trvání komunistického režimu okolo 150 000 osob. V zahraničí vznikaly exilové organizace, nakladatelství a dokumentační instituce. Hlavními sjednocovacími tribunami se stala exilová periodika, která byla tajně distribuována do Československa. Velký význam pro kontakty exilové a domácí politické opozice v sedmdesátých a osmdesátých letech mělo vysílání západních rozhlasových stanic, především Radia Svobodná Evropa, BBC a Hlasu Ameriky.